Komunikační systémy sluchově postižených

Monografie pojednává o komunikačních systémech sluchově postižených v souvislosti s jejich začleňováním do plnohodnotného života ve společnosti. V uceleném pohledu se zabývá metodami a strategiemi komunikace osob s vadami sluchu, prostředky jejich dorozumívání v závislosti na závažnosti postižení i době vzniku vady sluchu, s přihlédnutím k jejich individuálním schopnostem a potřebám.

Monografie systematickou, všestrannou a podrobnou pozornost věnuje tvorbě a rozvoji orální řeči, zejména vzhledem k narůstajícímu významu orální řeči v návaznosti na rozvoj audioprotetiky a

implantologie, vizuálně motorickým komunikačním formám, interkulturní komunikaci, alternativním a facilitovaným formám komunikace v případě kombinovaných vad, reedukaci sluchu a řeči, jakož poznatkům o nových technologiích a pomůckách využitelných v komunikaci sluchově postižených.

Monografie obohacuje surdopedickou literaturu originální a ojedinělou obrazovou a fotografickou dokumentací, s cílem kodifikovat různorodé komunikační systémy v praktické činnosti.

Monografie poukazuje na to, že pedagogika sluchově postižených, efektivita komunikace a komunikačních strategií a akademické výsledky vzdělávání, zejména u osob neslyšících, jsou často kritizované pro nízkou účinnost mnohaletého speciálně pedagogického působení, s tím, že systémovým východiskem jsou vzdělávací programy s charakterem komplexních přístupů, které umožňují individualizovat jednotlivé dílčí přístupy.